Výzkum

CENTRUM PRO BIOETIKU

Centrum pro bioetiku se zabývá výzkumnou a expertní činností v oboru etiky. Etika je svou povahou součástí kriticky pracující 
filosofie a zároveň jde o normativní obor, přičemž z obojího vyplývají jisté problémy heuristické i zvláštnosti přístupu k bádání. 
Získané výsledky jsou publikovány v zahraničních i českých časopisech či monografiích a přednášeny na konferencích i jiných mezinárodních setkáních. Každoročně pak Centrum pro bioetiku organizuje symposium na určité téma v rámci výzkumu samotného 
a i v jiných formách spolupracuje s různými organizacemi domácími i v cizině (mimo jiné Hastings Center v New Yorku, Universita 
v Linköpingu, Universita ve Würzburgu, Universita ve Wittenbergu a další). 

Centrum vydalo v roce 2015 knihu "Dobrý, nebo lepší život?" (autoři Jan Payne, David Černý, Adam Doležal a kol.), 
která je volně ke stažení ZDE.

Doc. MUDr. PhDr. Jan Payne, PhD.

PSYCHOFYZIOLOGICKÁ LABORATOŘ

Psychofyziologická laboratoř je v provozu od ledna 2005 a představuje pracoviště určené pro základní i klinicky orientovaný výzkum 
v oblasti psychofyziologie a kognitivních neurověd. Cílem tohoto výzkumu je studium vztahu psychických a fyziologických funkcí, a to zejména v případech disociativních jevů, deprese a schizofrenie. 

Posláním laboratoře je vedle činnosti vědecké také činnost pedagogická zaměřená především na studenty doktorského studijního programu a jejich účast na vědecké práci laboratoře. 

Od roku 2006 je laboratoř zapojena do výzkumného projektu Centra pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu 
ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou 1. LF UK, Fyziologickým ústavem MU a Denním psychiatrickým sanatoriem Nad Ondřejovem. Uvedený projekt představuje z hlediska Psychofyziologické laboratoře podíl na výzkumu, který směřuje k aplikaci získaných psychofyziologických poznatků v rámci diagnostiky a indikace antikonvulzivní léčby u pacientů s diagnózou depresivní poruchy, schizofrenie nebo schizoafektivní psychózy. 
Psychofyziologická laboratoř se také podílí na projektu druhým rokem běžícího výzkumného záměru Neuropsychiatrické aspekty neurodegenerativních chorob společně s Psychiatrickou a Neurologickou klinikou.

doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D.

VÝZKUM MOTIVACE MEDIKŮ KE STUDIU A PROFESI

Na našem ústavu probíhá každoročně výzkum motivace mediků ke studiu a povolání. Výzkum je prováděn v některých kruzích 3.ročníku studia v rámci seminářů. V rámci orientačního výzkumu jsou zjišťovány profesní motivy studentů, a to jak motivy, které přisuzují studenti ostatním, tak motivy vlastní. Dále jsou zjišťovány vlivy na rozhodování studentů před vstupem na fakultu a vlivy, které na studenty působí během studia a jejich motivaci k profesi dodatečně upravují.

V rámci předvýzkumu byly stanoveny statisticky nejčastější motivy a vlivy, jejichž intenzitu u sebe a druhých studenti posuzují ve speciálním dotazníku. 

Tyto motivy a vlivy jsou následující.

Motivy:

altruismus	pomoc fyzická i psychická, léčení, záchrana, obětování se, poslání, smysluplná práce
prestiž	kariéra, společenský status, titul, autorita, uznání pacientů, významných lidí, styk s různými lidmi
dominance	moc, autorita, rozhodovat o druhých, manipulace, převaha, závislost, ovládat druhé
zájem	o biologii, chemii, přírodovědu, komplexnost medicíny, vědět víc o sobě a fungování těla, věda
nemoc	nemoc a smrt u blízkých lidí, poskytnout jim nejlepší ošetření, vlastní nemoc, strach z nemoci a smrti, jako lékař nebudu nemocný, přemoci smrt, překonat vlastní strach z lékaře a zákroků
ekonomické	finanční ohodnocení, dárky od pacientů, výhody od farmaceutických firem
tradice	lékař v rodině, nátlak rodiny, převzít praxi, očekávání od rodičů
ctižádost	dokázat si či někomu něco, objevit nové metody a léky, zvládnout těžkou VŠ

Uváděné vlivy působící na změnu motivace během studia:

pedagog	vliv pedagoga na přednáškách a seminářích
studium	vliv výsledků studia a zkoušek
praxe	praxe studentů na odděleních v rámci výuky
lékaři	lékaři provázející studenty při praxích
spolužáci	vliv spolužáků ve studijních kruzích čina kolejích
mimo	vliv prostředí mimo školu, např. z rodiny, od přátel, partnerů

Vlivy působící na rozhodování pro studium:

rodina	rodiče, sourozenci, širší rodina
přátelé	kamarádi, známí
učitel	učitel biologie apod. na ZŠ nebo SŠ
vzor	lékař v okolí
postava z uměleckého díla	film, kniha, televize
zkušenost s nemocí	v rodině, u sebe,u známých